Spojené státy americké

Spojené státy se skládají z 50 států a území nazývaného District od Columbia. Počtem obyvatel jesou třetím největším státem světa.


Spojené státy se skládají z 50 států a území nazývaného District od Columbia. Počtem obyvatel jesou třetím největším státem světa. Téměř polovinu území vyplňují rozsáhlá pásma třetihorních Kordiller s předhořími, náhorními plošinami a pánvemi. Kordillery tvoří zhruba dvě pásma: pobřežní s Kaskádovým pohořím a Sierrou Nevadou a vnitrozemské pásmo Skalistých hor. Mt. Whitney (4 418 metrů) je nejvyšší horou pevninských USA. Mc Kinley (6 194 metrů) je nejvyšší horou na Aljašce. Údolí smrti (-86 metrů pod úrovní moře) je nejníže položeným a nejsušším místem na kontinentu. Různorodý charakter krajiny vytvářejí mimo jiné také lesy s obrovskými sekvojemi v Kalifornii, horkými prameny a gejzíry v Yellowstonském národním parku ve státě Wyoming a Velkým kaňonem v Arizoně. Úzké a skalnaté nížiny atlantského pobřeží Nové Anglie se směrem na jih rozšiřují. Vnitrozemské Appalačské pohoří vytváří bariéru mezi pobřežními nížinami a širokými vnitrozemskými planinami. Mississippské nížiny. Nížiny se táhnou od Skalistých hor až k Appalačskému pohoří a od kanadských hranic k Mexickému zálivu. Většina území je nízko položená a rovná, nalezneme zde však i řetězce hor včetně Ozarkské planiny v Missouri a Černých vrchů v Jižní Dakotě. Řeka Mississippi je dlouhá 5 970 km, předčí ji pouze Nil a Amazonka. Naplaveniny nanášené z celé země vytvářejí v Mexickém zálivu rozsáhlou deltu.

Podnebí

USA zaujímají rozlohu tak velkou jako celá Evropa, z čehož vyplývají také ruzné typy podnebí. Jižní státy podél Mexického zálivu mají horká léta a teplé zimy. Vnitrozemí a severovýchod mají horká léta, ale v zimě je tady chladno, obzvláště v Minnesotě a v Dakotě, kde nemá vliv zmírňující mořské proudění, a tak se arktické podmínky šíří přes Kanadu dál na jih. Hornaté státy západního pobřeží mají rovněž chladné zimy, protože leží vysoko nad mořem, a sníh zde zůstává až do června. Severozápadní státy poblíž Tichého oceánu mají mírné zimy a v Kalifornii jsou horká léta a teplé zimy. Červencové teploty se pohybují v rozmezí 18 °C v Seattlu až do 28 °C v New Orleansu, lednové teploty jsou v Minneapolisu 10 °C a v Los Angeles 13 °C. Průměrné roční srážky: přes 100 cm na východním a jižním pobřeží a kolem 50 cm v Mississippské nížině, dokonce méně než 25 cm je v západních hornatých státech. Blízko západního pobřeží ve státech Washington a Oregon hodně prší, a to 80 cm v nížinách a 100 - 150 cm na horách. Směrem na jih ke Kalifornii srážek postupně ubývá až na méně než 25 cm na jih od Los Angeles.

Přirozená vegetace

V západních horách převažují jehličnaté lesy včetně douglasky a obřích vždy zelených sekvojí. Na severovýchodě jsou lesy smíšené a ve státech podél jižního pobřeží zejména lesy borovicové a cypřišové. Původně zalesněné centrální nížiny východně od Mississippi byly kvůli zemědělství vykáceny. Hornaté státy mají chudé travnaté a křovinaté plochy, v pouštích rostou kaktusy.

Lesnictví

Lesy pokrývají 29 % území. V zemi se ročně vyrábí 50 milionů tun dřevité drtě a přes 60 milionů tun papíru, což je více než čtvrtina světové produkce. Navíc zde produkují asi jednu čtvrtinu světové produkce stavebního dřeva (především v západních státech Washington, Oregon a Kalifornie). Jiná důležitá zalesněná oblast je blízko východního pobřeží, zvláště v Appalačském pohoří.

Doprava

Nejdůležitějšími dopravními tepnami jsou silnice včetně 6 365 590 km dálnic. Ačkoliv mezistátní dálnice procházejí nejhustěji osídlenými státy východního pobřeží, umožňují pohodlně procestovat zemi při nejvyšší rychlosti 104,6 km/hod. Letecky jsou propojena všechna důležitá města a v zemi je více než 4 000 veřejných letišť. Důležité jsou i mezinárodní letecké spoje s celým světem.

Energie

USA jsou největším výrobcem a také spotřebitelem energie na světě a disponují větší kapacitou pro výrobu elektřiny, než má celá Evropa. 76 % energie pochází z tepelných elektráren, 12 % z hydroelektráren a 12 % z jaderných elektráren. Ročně se v USA vyprodukuje více než 400 milionů tun ropy. Spojené státy jsou druhým největším světovým producentem zemního plynu a třetím největším producentem uhlí. Existují projekty na stavby obrovských hydroelektráren, zejména na řekách Tennessee, Colorado a Columbia.

Nerostné bohatství

USA jsou kromě zdrojů energie bohaté i na další nerostné látky, jako je železná ruda, stříbro, zlato, měď, olovo a uran. Železná ruda se těží v pohoří Mesabi, odkud je dopravována na východ do Pennsylvanie a Ohia. Blízko Jacksonvillu na Floridě se těží fosfáty, které se nacházejí také u pobřeží Mexického zálivu v Texasu a Louisianě. Většina koovových rud a vzácných kovů je v hornatých státech na západě. Měď se získává v Arizoně, Montaně a Utahu, uran v Novém Mexiku a Wyomingu. Stále se zde ještě těží malé množství zlata a stříbra, ale mnoho měst z dob zlaté a stříbrné horečky zůstalo opuštěných.

Průmysl

USA patří k největším průmslovým zemím světa. Využívají domácí nerostné suroviny a zemědělské výrobky, ale i zdroje z dovozu. K nejvýznamnějším odvětvím průmyslu patří strojírenství, výroba aut, letadel, zpracování kovů, výroba potravin, chemikálií, polyhrafický a vydaatelský průmysl. Těžký průmysl zahrnuje zpracování železa a oceli, které jsou základem pro další průmyslová odvětví. Spojené státy jsou v těchto oblastech třetím největším zpracovatelem na světě, hned po bývalém Sovětském svazu a Japonsku, a to hlavně v Pennsylvanii a Ohiu a ve městech při pobřeží. Vnitrozemské oblasti se rozvíjejí díky zásobám uhlí v Pennsylvanii a železné rudy v Mesabi. Mnohá města byla závislá na surovinách dovážených po Velkých jezerech. Textilní průmysl je dalším důležitým odvětvím ve městech jako Boston, New York a Atlanta. Hojně rozšířený je průmysl spojený s konstruktérstvím, ale nejdůležitější je asi v oblasti severovýchodu. Nejdůležitější součástí tohoto průmyslu je výroba automobilů, jichž jsou USA po Japonsku druhým největším výrobcem. V Detroitu sídlí Fordovy závody.

Zemědělství

Rozličné klimatické podmínky umožňují Spojeným státům pěstovat snad všechny rostliny. Cukrová třtina a tropické ovoce se pěstuje podél jižního pobřeží, kukuřice, pšenice a bavlna v nížinách ve střední části země, citrusové ovoce na Floridě a v Kalifornii, jablka ve státech Maine a Washington. Mechanizované zemědělství produkuje elké množtví potravin. Poslední roky dokonce vykazovaly takovou nadúrodu, že byly vypracovány kvóty na povinné snížení produkce. Mnozí farmáři přestali půdu obdělávat, za což obdrželi od státu podporu.

Chov dobytka

Ovce a dobytek jsou chovány na rozsáhlých rančích Velkých nížin a v sušších západních oblastech. Tráva zde není příliš kvalitní a zavodněné plochy v údolích se spíše využívají pro pěstování krmiv. Chov skotu je důležitý na severovýchodě (je zde vyšší vlhkost), zejména v blízkosti velkých městských tržišť. Kromě mléka se zde vyrábí máslo a sýry. Hojně rozšířený je chov drůbeže, zvláště kolem velkých měst.

Rostlinná výroba

V nížinách uprostřed země se dobře daří pšenici, kukuřici, tabáku a bavlně. Ve státech, kde pěstují kukuřici, se třetina půdy využívá právě pro tuto plodinu, používanou především jako krmivo pro dobytek. Ale pěstuje se zde i soja, fazole, pšenice, oves, zelenina a jiná krmiva. Zemědělství na Floridě se specializuje na ranou zeleninu dodávanou do okolních měst. V nížinách kolem pobřeží Atlantského oceánu je na jihu vhodné klima pro tabák a bavlnu, dál na sever převládá pěstování zeleniny pro prodej ve městech. Mléčné výrobky, jablka, zelenina a pšenice jsou hlavními produkty Washingtonu a Oregonu. Na severu Kalifornie nalezneme plodiny středního klimatického pásma, v mnohem teplejších oblastech na jihu pak hroznové víno, ovoce a zimní zeleninu.

Obyvatelstvo

Španělští osadníci vstoupili do země přes Mexiko v 16. století, angličtí osadníci přišli do Nové Anglie a do států podél pobřeží Atlantského oceánu začátkem 17. století. Během 19. a 20. století se sem přistěhovalo přes 50 milionů lidí z Evropy a z některých asijských zemí. Původní indiánské obyvatelstvo, s kterým právě přistěhovalci svedli mnoho bojů, bylo vyhubeno. Dnes žije v USA 1,3 milionu Indiánů, přičemž mnozí žijí v rezervacích. Otroci byli původně dovezeni ze západní Afriky, aby pracovali na bavlníkových plantážích. Asi 27 miliónů lidí je černé pleti, mnozí z nich dnes žijí ve městech. Přes 20 milionů obyvatel jsou španělsky mluvící přistěhovalci.

Města

V současné době žije 74 % Američanů ve městech. Nejvíce osídlenou oblastí je severovýchod mezi Bostonem a Washingtonem a dále oblast směrem do vnitrozemí po Pittsburg a Detroit. Města jako Los Angeles a San Diego v Kalifornii, která jsou nejhustěji osídlena v Kalifornii, mají přes milion obyvatel. New York, největší město a největší přístav, je především finančním a obchodním cetrem. Jeho průmysl dosahuje 10 % příjmů celých USA. Největší vnitrozemské město je Chicago.

Aljaška

Aljaška se stala 49. státem Spojených států v roce 1959 a svoji rozlohou 1 518 539 km

2

je největěím státem USA. Žije zde pouze 550 000 obyvatel. Většinu území zabírají hory. Hora Mt. McKinley (6 194 metrů) je nejvyšším vrcholem USA. Podnebí je zde velmi chladné. Jihozápad je trochu mírnější a svahy hor jsou porostlé lesy. Lesnictví, lov lososů a těžební průmysl patří k základním hospodářským odvětvím. Hlavní přírodní surovinou je ropa, která se těží v nížinách arktického pobřeží.

Havajské ostrovy

Havaj se stala 50. státem USA v roce 1959. Souostroví, zaujímající dohromady území o rozloze 16 705 km

2

, tvoří 136 ostrovů, z nichž jenom 7 je osídleno. Na nich žije necelý milion obyvatel. Ostrovy jsou vulkanického původu včetně hory Mauna Loa, která by svou výškou, jejíž polovina je pod mořem, byla vyšší než Mount Everest. Teplé podnebí přitahuje zejména turisty. Pokud jde o zemědělství, daří se tu mnohým plodinám, nejvíce pak ananasovníku a cukrové třtině. Na ostrovech je hlavní námořní základna Spojených států Pearl Harbor.

Základní údaje Spojených států amerických

Rozloha: 9 809 108 km

2

Poloha: 25°07' - 49°23' severní šířky, 66°57' - 124°44' západní délky Počet obyvatel 260 000 000 Hustota osídlení: 27 obyvatel na km

2

Hlavní a největší město: Washington DC (586 000 obyvatel) Úřední jazyk: angličtina Dovoz: strojírenské výrobky, automobily, železo a ocel, neželezné kovy, surová nafta, oblečení, papír Vývoz: strojírenské výrobky, automobily, chemikálie, letadla, obiloviny, soja, kovy, uhlí, textilní výrobky Měna: Dolar (1 dolar = 100 centů) Hrubý národní důchod: 6 897 200 milionů dolarů Státní zřízení: federální republika


cestovatel Pavel Cestář | období 03.06.2010 11:06 | New York, Washington D.C., Bílí dům, USA Města Ameriky |

Kometáře

Zobrazit okolí na mapě

Na této mapě si můžete prohlédnout okolí USA, památky, fotky, satelitní a letecký pohled, restaurace i ubytování a hotely, turistické mapy.

Mapa okolí

Zajímavá turistická místa

Spojené státy americké

Spojené státy se skládají z 50 států a území nazývaného District od Columbia. Počtem obyvatel jesou třetím největším… USA
Zobrazit na mapě »

Líbánky v hotelu The Point

u jezera Saranac ve státě New York USA. Dojmy z hotelu The Point, kterému se někdy také říká ráj pro zamilované, nebo… The Point near United States
Zobrazit na mapě »

chorvatsko ostrov brač letecky nejlidnatejsi mesta na svete akvirum v chorvatsku nuda plaz v Kos chorvacko počasí 9 června camdeboo foto dovolena urugvay Kinabal webcamera rodiny na nudaplazi foto vebkamery na železnici

© 2017 Dovolená, cestování a vše okolo. Zákaz kopírování veškerého obsahu (html, CSS, obrázky, texty). Zásady ochrany osobních údajů, nahlášení obsahu. Přepnout mobilní verzi
Stránka generována 24.05. 2017, 00:27:44 za 0,0215s