Mongolsko

Mongolská republika ležící ve východní části centrální Asie je jednou z nejméně obydlených zemí na světě. Na severu má společnou hranici s Ruskem v délce 3 000 km a na jihu s Čínou v délce 4 760 km. Velice krátkou hranici má Mongolsko na západě s Kazachstánem (150 km). Celková rozloha země je 1 566 500 km2, což je asi tolik, jako má americký stát Aljaška, Na tomto území žije však jenom 2,4 miliónu lidí. Většina území Mongolska se nachází výše než 1 000 metrů nad mořem. Stát leží v centru Asie a jeho povrch je tvořen náhorní plošinou s vysokými horstvy. Na západě je Mongolský Altaj se stále zasněženými vrcholky hor, které jsou vesměs vyšší než 4 000 metrů. Patří sem i největší hora země Chütjun (4 362 m). Na východ od Altajských hor je Velká jezerní pánev s více než 300 jezery, které vymezují úrodnou pánev zavlažovanou řekami Selenga a Tuul. V jihovýchodním cípu této pánve leží Ulanbátar, mongolské hlavní město a obchodní centrum. Severní část pouště Gobi se rozkládá v jihovýchodním a jižním Mongolsku. Větší část Mongolska leží v aktivní seizmické zóně, proto jsou v zemi častá zemětřesení.

Podnebí

Mongolsko má drsné kontinentální podnebí s krátkými a mírnými léty od května do září a dlouhými zimami, během nichž může teplota poklesnout v celé zemi až pod -50 °C. Průměrné teploty mají velké rozpětí a v Ulanbátaru sahají od -26 °C v lednu do 16 °C v červenci. Rovněž srážky se značně liší. Náhlé přívaly dešťů často způsobují záplavy. Průměrné roční srážky jsou od asi 460 mm v horách do asi 100 mm v poušti Gobi. Mongolsko je známé svými jasnými slunečními dny, kterých je průměrně 240 do roka.

Zdroje bohatství

Ačkoliv většina pouště Gobi je písečná, jsou zde také pohostinnější oblasti polopouště, které slouží jako pastviny pro velké množství ovcí, koz, velbloudů a koní a pro dobytek. Stepní porosty poskytují pastviny pro asi 25 miliónů kusů dobytka. Měď a molybden se těží v Erdenetu, kde jsou také uhelné doly. Je známo, že v zemi je i ropa, ale zatím se nikde netěží. Blízko jezera Khubsugul jsou velké zásoby fosfátu, ale v současné době se příliš netěží, protože těžba poškozovala životní prostředí.

Obyvatelstvo

Asi 90 % obyvatelstva jsou Mongolové, z nichž je nejvíce Chalchů (75 %) a Ojratů (západní Mongolové – 15 %). V zemi žije rovněž menšina Burjatů. Z etnických menšin jsou nejvýznamnější skupinou Kazaši. Kazaši jsou původně turkotatarským národem a žijí převážně na západě. Tvoří 5 % celkové populace země. Mnoho Kazachů emigrovalo do Kazachstánu po roce 1991, kdy tato země získala nezávislost. Od 40. let 20. století se mongolština přepisuje cyrilickou abecedou. Znovuzavedení tradičního písma, které připomíná arabštinu, ale píše se vertikálně, je na jednom z prvních míst seznamu změn, které chtějí uskutečnít současní nacionalisté.

Hospodářské činnosti

Mongolové byli tradičně kočovnými kmeny, nomády, kteří žili především v kulatých stanech – jurtách a pásli stáda koz, ovcí, koní, krav a velbloudů. Ale po roce 1952 zavedla komunistická vláda kolektivní pěstování dobytka a založila státem řízené statky pro pěstování obilovin. To sice urychlilo proces usazování se lidí na jednom místě, ale nevyhovovalo to národní povaze. Mnozí pastevci stále ještě vlastní jurty a pokračují v kočovném způsobu života, kdy se stěhují z pastviny na pastvinu podle měnících se ročních období. Členství v komunistickém bloku přineslo Mongolsku značnou pomoc od komunistických států, která však skončila v roce 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz. Od té doby se Mongolsko vrací k privatizaci a k tržnímu hospodářství. Dnes, přestože hospodářství je stále ještě především závislé na chovu zvířat (země vyváží hlavně vlnu, kůže, kožešiny, a další výrobky ze zvířecích produktů), rozvíjí se postupně také výrobní infrastruktura, která je daná rozvojem uhelného a elektrárenského průmyslu.

Základní údaje Mongolska

Rozloha: 1 566 500 km2
Poloha: 41°30′- 52°10′ severní šířky, 88°10′- 119°40′ východní délky
Počet obyvatel: 2 400 000
Hustota osídlení: 2 obyvatel na km2
Hlavní a největší město: Ulanbátar (573 000 obyvatel)
Úřední jazyk: Přes 90 % populace mluví mongolsky, další jazyky jsou turkotatarské, ruština, čínština
Dovoz: spotřební zboží, strojírenské výrobky, pohonné hmoty, chemikálie, potraviny, nerostné suroviny
Vývoz: dobytek, koně, vlna, maso, neželezné kovy, fluorit
Měna: Tugrik (1 tugrik = 100 mungů)
Hrubý domácí produkt: 619 miliónu dolarů
Státní zřízení: republika

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *