Maďarsko

Povrch Maďarska je převážně rovinatý, obklopen horami. Fyzickogeografický vzhled je nejvýrazněji ovlivňován tokem Dunaje. Na východ od Dunaje se rozkládá Velká uherská nížina (Nagy Alfold). Zaujímá polovinu rozlohy země a je odvodňována řekou Tisza a jejími přítoky. Nížinu tvoří z velké části úrodné černozemní půdy ležící pod úrovní 200 m. n. m. Dunaj a Tisza se často rozvodňují. V pahorkatině severně od nížiny se nachází nejvyšší vrchol země Kekes (1015 m n. m.). Západně od Dunaje se rozkládá převážně zvlněná krajina s malými kopci, občas přerušená rovinami a jezerem Balaton. Rozloha 60 km

2

jej činí největším jezerem střední Evropy. Jezero v sobě ukrývá jedinečnou faunu a flóru. Ačkoliv je nížina okolo Dunaje intenzivně obdělávána, 18 % území je pokryto lesem, a to hlavně v hornatých oblasteech.

Podnebí

Vlhké kontinentální podnebí, charakteristické pro území Maďarska, způsobuje studené zimy. Hluboko ve vnitrozemí jen zřídka ovlivňuje moře počasí. V Budapešti je průměrná teplota v červenci 22 °C a průměrná teplota v lednu -1 °C. Často prší. V Budapešti spadne ročně 606 mm srážek. V létě jsou častým jevem bouřky. V zimě nebývá obvykle studené počasí přerušeno teplejším obdobím. sníh pokrývá zemi 30 až 40 dní v roce a Dunaj na delší dobu úplně zamrzá.

Doprava

Maďarsko má 8500 km železnic, z nichž je 1920 km elektrifikováno. Železniční síť dosud přepravuje velký objem nákladů. Silniční síť o celkové délce 90 696 km obstarává většinu nákladní i osobní dopravy, zvláště po přidružovaných dohodách s EU. Budapešť a Dunajvaros jsou přístavy na Dunaji.

Težba surovin

Maďarsko je poměrně chudé na přírodní zdroje. Ropa a zemní plyn se těží v Szegedské pánvi a údolí Zala. Předpokládá se existence dalších, dosud nevyužitých ložisek zemního plynu. Ročně je vytěženo 14 miliónů tun hnědého uhlí z kopců severně od Miskolce a 2 milióny tun černého uhlí z okolí města Pécs. V Maďarsku existují také ložiska bauxitu, zlata a nedávno byla nalezena i ložiska mědi.

Energetika

79 % energie pochází z tepelných elektráren, 1 % z vodní elektrárny u Vacu. 20 % energie pochází z jaderné elektrárny u města Paks, centra ambiciózního jaderně-energetického programu.

Průmysl

Komunistický režim trval v Maďarsku do roku 1990. Maďarský průmysl byl v té době nucen vyrábět velké množství výrobků nízké kvality. Bojoval za svou nezávislost v mezinárodní konkurenci. S obtížemi se s ní vyrovnával i na trzích, kde měl tradičně silnou pozici. Zvláště v zemích bývalého RVHP a bývalé Jugoslávie. Ke konci 80. let činil vývoz a dovoz ze SSSR 25 %. Dnes se tato situace podstatně mění. Průmysl se podílí 40 % na tvorbě národního důchodu. Z hutnictví je třeba zmínit výrobu oceli v Miskolci a výrobu hliníku v Szesfehervaru. Zahraniční investice napomohly stávajícímu průmyslu. Příkladem může být výroba autobusů (Maďarsko bylo jednu dobu jedním z největších evropských vývozců autobusů). Navzdory poklesu HDP v roce 1991 pomohla politika tvrdých úsporných opatření obnovit mezinárodní důvěryhodnost maďarské ekonomiky a MMF udělil Maďarsku v roce 1993 velkou půjčku.

Zemědělství

57 % rozlohy země tvoří orná půda a dalších 13 % pastviny. V důsledku hojných srážek a díky vysokým letním teplotám je nížia okolo Dunaje velmi úrodnou oblastí specializující se především na pěstování kukuřice, pšenice, ječmene, žita, slunečnice, ovsa a cukrové řepy. V zavlažovaných oblastech v údolích řek Tiszy a Korosu se pšstuje rýže. Díky své hojné zemědělské produkci se Maďarsko těšilo počátkem 80. let relativní prosperitě ve srovnání s ostatními zeměmi RVHP. Oblast Kiskunsangu, jižně od Keckskemetu, je důležitou oblastí pěstování ovoce a zeleniny. Okolo Pécsi a jezera Balatonu se pěstuje víno na vývoz. Maďarsko těžilo z všeobecného růstu vývozů vína z východní a střední Evropy do EU. Prasata a kuřata se chovají po celé zemi. Chovu ovcí a skotu se věnují v méně úrodných oblastech, kde je buď písčitá půda, nebo kopcovitá krajina. Maďarsko je hlavním vývozcem rychlených kuřat. 18 % povrchu je zalesněno a vytěžené dřevo se zpracovává v závodech papírenského nebo nábytkářského průmyslu umístěných ve vyšších polohách země. Po pádu režimu komunistů prodělalo zemědělství podstatné změny, ačkoliv ještě v roce 1993 bylo 6 % farem ve státním a 47 % farem v kolektivním vlastnictví.

Turistický ruch

Turistický ruch se stal hlavním odvětvím hospodářství. Rozvíjí se zvláště v oblasti Balatonu a v lesnatých kopcích obývaných mnoha druhy divoké zvěře.

Města

Buda a Pest leží na protějších březích Dunaje a kdysi byly oddělenými městy. Dnes je spojují dva mosty. Hlavní město Budapešť bylo po druhé světové válce přestavěno (Hitler ji prohlásil za národní pevnost a dva oddíly SS se ji pokusily ubránit před útokem Rudé armády v roce 1945) a stalo se významným turistickým centrem s bohatým kulturním životem. Cikánskou kulturu reprezentuje 5 % obyvatel romského původu. Druhé nejdůležitější město Maďarska Debrecen (217 364) leží na východě nedaleko hranice s Rumunskem. Toto významné kulturní centrum se může pochlubit nádhernými barokními kostely a zároveň je důležitým průmyslovým městem. V Miskolci je umístěna většina důležitého maďarského průmyslu. Dalšími významnými městy jsou Szeged (177 000 obyvatel) a Pécs (169 000 obyvatel).

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *