Finsko

Kromě Tunturijsých vrchů na severozápadě je většina území Finska nízko položená. Na severozápadě se nachází Haltiatuntur, největší finsky vrchol, který měří 1328 m. Průměrná nadmořská výška Finska je 152 m, ale většina přímořských oblastí na jihu a západě se rozkládá ve výšce 20 m nad mořem nebo méně. Finsko se ve finštině jmenuje Suomi, což znamená Země jezer. Ve finsku je nejméně 60 000 jezer a pokrývají přibližně 10 % celého území. Většina jezer má původ v době ledové. V té době byly místy vyhloubeny kotliny, které daly vznik budoucím jezerům. Na jiných místech se ukládaly nánosy, které postupně přehradily řeky, a tak se vytvořila další jezera. Ledovce navršily velké množství morén. Největší z nich se jmenuje Salpaulsselka. Je to mohutný hřeben, který tvoří jakousi přehradu mezi okraji mnoha jezer jižně od Tampere. Za tímto hřebenem směrem na jih se rozprostírají nížiny, nejplodnější a nejúrodnější část Finska.

Podnebí

Průměrná lednová teplota je -6 °C a teplotní průměr v červenci je je okolo 17 °C. Dále na severu je chladněji a blízkosti Rovaniemi dosahuje průměrná teplota lednu -14 °C a v červenci přibližně 14 °C. Na jihu leží sníh 3 až 4 měsíce, ale na severu mají sníh od řijna do dubna nebo do května. V zimě všechna jezera i řeky zamrzají. Na severu kolem polárního kruhu nastává dva měsíce úplná tma. V létě naopak přicházejí dva měsíce, kdy je neřetržitě světlo a dlouho sluneční dny, a tak dochází k vyrovnání. V tuto roční dobu se nad Atlantikem vyrojí miliónová hejna komárů a mušek. V Helsinkách spadne za rok v průměru 65 cm dešťových srážek. Sever je sušší s celkovým objemem srážek pod 40 cm. Více než 30% z těchto srážek je sněhových.

Lesní hospodářství

76% území Finska je pokryto stromy, převážně borovicemi a smrky, které se zpracovávají na dřevovinu a papír, a břízami, z nichž se vyrábí překližky. Finsko bylo vždy závislé na lesích jako základním zdroji zaměstnání, surového dřeva a materiálu na vývoz. V současnosti činní vývoz dřeva a dřevěných výrobků 40% z celkového příjmu z exportu. Finsko je největším evropským dodavatelem dřevoviny, druhým největším dodavatelem papíru a třetí místo v Evropě mu zajišťuje produkce řezaného dřeva. Lesy jsou většinou v soukromém vlastnictví. Největší a nejlépe rostlé stromy se nacházejí na jihu, i když se lesy táhnou daleko za polární kruh. Lesy zabírají celkovou plochu 30 – 31 mil. hektarů, ale jen 19,7 mil. z nich stojí na těžení. Pily na dřevo a dřevovinu jsou postaveny u jezer nebo blízko ústí řek. Každá továrna obvykle funguje jako pila a zároveň vyrábí produkty jako je dřevovina, papír, překližky, řezané dřevo nebo dýha, které jsou určeny pro domácí trh i na export.

Průmysl

Tam, kde řeky stékají z Finské jezerní plošiny, především v místech, kde se valí přes 180 m vysoký okraj Salpausselky, se vodopádů využívá k výrobě elektřiny. 22 % veškerých dodávek energie pochází z vodních elektráren, dalších 20 % z atomových a více než 50 % energie je z tepelných elektráren, jejichž chod zajišťuje dovezená nafta. Nejvýznamnější průmyslová odvětví jsou spojena se dřevem nebo kovy. Kovoděný průmysl a strojírenství můžeme nalézt v Helsinkách, Tampere, Turku a jiných městech. Tato dvě průmyslová odvětví představují 30 % finského vývozu. Loďařství tradičně zahrnuje výrobu ledoborců a trajektů. Další odvětví průmyslu zahrnují výrobu a zpracování kaučuku, plastů, léčiv a elektronického zařízení.

Nerostné bohatství

Finsko má bohatá ložiska mědi, železa, niklu, stříbra, olova, chromitu, kobaltu, rtuti, vanadu a zinku. Nemá žádná nerostná paliva, ale těží rašelinu a využívá ji v zemědělství. Měď se těží v Outokumpu od roku 1910 a je důležitým materiálem pro elektrárenský průmysl na výrobu kabelů a drátů. Druhou nejvýznamnější důlní oblastí je ve Finsku Otanmaki, kde se těží železná ruda. Vanad a kobalt se využívají k výrobě speciálních ocelí. Zaujímá šesté místo na světě v těžbě chromitu, který se také používá při výrobě speciálních ocelí. Na mnoha místech se těží jíl určený na výrobu cihel. V okolí Helsinek je získáván speciální jíl pro místní porcelánky. Probíhá zde rovněž těžba písku na výrobu skla v Riihimaki a Lahti.

Doprava

Ve Finsku je 5 883 km železničních tratí, z toho téměř 30 % elektrifikovaných. Silniční síť měří dohromady 129 246 km a 40 % silnic je v soukromém vlastnictví. Finsko má 6 675 km vnitrozemských vodních cest, které zahrnují i Saimaajský kanál. Důležitá je také lodní doprava podél pobřeží a na četné ostrovy. Přes 900 000 km vodních kanálů se využívá k plavení dřeva. Většina finského trhu se stále uskutečňuje pomocí námořní dopravy a to hlavně mezi Finskem a Švédskem, které má jiný rozchod kolejnic. Obchodní loďstvo disponuje 79 loďmi, které mají tonáž 1000 tun a více. Protože je námořní spojení tak důležité, nejvýznamnější přístavy používají v zimě ledoborce, aby zabezpečily lodím výjezd z přístavu. Největším přístavním městem jsou Helsinky. Pro vývoz produktů ze stavebního dřeva je velmi důležitým přístavem Kotka. Město Turku má mnoho obchodních spojení se Švédskem a také Alandskými ostrovy.

Zemědělství

Pouze něco přes 7 % země se využívá pro zemědělské účely jako orná půda a další 1 % jako pastviny. V zemědělství je zaměstnáno 9 % pracujících. Hlavní plodiny, které se ve Finsku pěstují, jsou pšenice, žito, ječmen, oves a brambory. Spolu s trávou určenou na sušení zabírají tyto plodiny největší část zemědělské půdy. Ve Finsku se chová 1,4 mil. ks skotu, 1,3 mil. ks prasat, přes 6 mil. ks drůbeže a 364 000 sobů. Nejlepší zemědělská půda je na jihu. Ve Finsku je 1/4 zemědělských usedlostí menších než 5 hektarů a více než 3/4 jsou menší než 20 hektarů. V oblasti jezer jsou hospodářství obecně řečeno postavena na pasekách uprostřed lesů a majitelé hospodářství také většinou pracují jako lesníci. Produkují mléko, sýr, vejce, seno a brambory. Daleko na severu je na některých místech hlavní pracovní činností chov sobů.

Obyvatelstvo

Obyvatelé Finska mají skandinávsko-baltický původ. Laponci ale pocházejí z Asie. 93 % populace používá finštinu jako svůj první jazyk. V roce 1939 napadla sovětská vojska Finsko a v roce 1940 se na mírovém jednání muselo Finsko vzdát části svého území. 89 % obyvatel se hlásí k evangelické luteránské církvi a 1 % k církvi pravoslavné.

Města

62 % všech Finů žije ve městech, zejména v Helsinkách, které jsou domovem pro 20 % národa. Helsinky jsou z poloviny obklopené vodou. Jsou hlavním přístavem, správním centrem i největším průmyslovým městem. Tampere má 259 901 a Turku 263 308 obyvatel.

Základní údaje Finska

Rozloha: 338 145 km

2

Poloha: 59°30′-70°05′ severní šířky, 19°07′-31°35′ východní délky
Počet obyvatel: 4 951 000
Hustota osídlení: 16 obyvytel na km

2

Hlavní a největší město: Helsinky (978 000 obyvatel)
Úřední jazyk: finština
Dovoz: strojní zařízení, surová ropa, ropné produkty, chemikálie, železo a ocel, textílie, dopravní prostředky, potraviny
Vývoz: Papír, strojní zařízení, dřevovina, dřevo, lodě, oděvy
Měna: Euro (1 EUR = 100 centů)
Hrubý domácí produkt: 77 900 miliónu dolarů
Státní zřízení: republika

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *